Chcete být součástí tohoto blogu? Pište na ewamnacakanov@yahoo.fr!

5. díl - Nedorozumění

10. července 2008 v 9:54 | Anonym |  Povídka :o)
Povídaly si a pokukovaly po rakouském týmu, bály se, aby jim míč náhodou nepřistál na hlavě, a v tom se Zuzka začala

dusit. Lenka trochu zmatkovala, ale Zuzka se dotkla jejího ramene, aby jí uklidnila, kašlala čím dál víc a snažila

se nadechnout, ale nezlepšovala se to. Dusila se, když už se nemohla skoro vůbec nadechnout, všimli si toho i

skokani a lidé, kteří stáli vedle nich. Zuzka nechtěla riskovat a věděla, že už to asi nerozdýchá a tak vytáhla

z kapsy inhalátor. Zuzka vždycky se svým astmatem bojovala, ale poslední dobou pokaždé prohrála.

"Jsi v pohodě?" zeptala se Lenka.

"Neboj to je normální. Říkala jsem ti, že mám astma."

"Já vim, ale nikdy jsem to nezažila na vlastní oči."

"No tak teď už jo. Neboj, dycky mám u sebe inhalátor, jinak by mě mamka nepustila z domu."

Všichni kolem nich už se na ně přestali dívat, protože věděli, že je vše v pořádku a tak si šli zase po svých.

Jenom Zuzka měla pocit, že skokani jí pořád po jednom oku pozorují.

Do zkušebního kola zbývalo asi patnáct minut a tak holky ještě měly čas si pořádně popovídat.

Vyprávěly si samé vtipné zážitky a v tu najednou začal Zuzce znovu zvonit telefon, ale tentokrát to byla jiná

melodie než když jí volala mamka, byla taková divná, zněla smutně. Zuzka jako by se lekla když mobil začal hrát.

"Ty to nezvedneš?" zeptala se Lenka. Zuzka vytáhla mobil z obalu a zavěsila hovor.

"Co je? Kdo to byl? Proč jsi to nezvedla?"

Zuzka se zhluboka nadechla a chtěla odpovědět a v tom mobil začal zvonit znovu.

"Dej mi pokoj!!!" zakřičela a zavěsila telefon znovu.

"To byl muj bejvalej, jak jsem ti o něm vyprávěla."

"On se ti opovažuje volat po tom všem, co ti provedl?"

"On mi volá neustále."

Jakmile to, ale dořekla už telefon zvonil znovu. Ale Zuzka už nevydržela, všimla si skupinky lidí, kterým už

mobil začínal vadit, a tak se ho rozhodla zvednout.

"Co chceš? Co po mně ještě chceš?" Do oči jí vyhrkli slzy. Snažila se je rychle utřít, aby si jich

nikdo nevšiml, ale Lenka si všimla chytla jí za rameno a Zuzka se rozbrečela ještě víc.

Potom už si všimli i lidi kolem nich, dokonce i skokani, protože holky pořád sledovali.

"Já tě mám rád a už jsem ti několikrát říkal, že to bylo nedorozumění."

"Tvoje rty na rtech tý holky byly nedorozumění? To si nemyslím!" snažila se uklidnit a nebrečet.

"Byla to sázka, říkal jsem to."

"Dost blbá sázka, nechci mít kluka, co se takhle blbě sází."

"Prosím, odpusť mi to, jestli ti na mě záleží. Vim, že mě máš ráda, aspoň si to říkala."

"Nevěřim, že to jen tak zmizelo. Nebo už sis mezi těma skokanama našla náhradu?"

"Co? Co to meleš?"

"No stojíš u nich, tak třeba už si se stihla seznámit, já myslim, že s tvym úsměvem a očima to neni problém."

"Dycky na sebe umíš upozornit. Nebo to něco zařídí za tebe jako tenkrát, když jsme se seznámili."

Zuzka se snažila poslouchat Adama, ale bylo mimo z toho jak ví, že stojí přímo vedle skokanů.

"Počkej! Jak víš, že jsem mezi skokanama?"

"Slyšel jsem, jak to říkáš Jitce. Tak jsem přemluvil tátu, ať jedeme taky."

"Co že? Ty jsi tady?" zvýšila Zuzka hlas... Lenka se na ní upřeně a nechápavě podívala.

"Já ti nedám pokoj, dokud mě nenecháš ti to vysvětlit." Zuzka byla úplně mimo, zavěsila telefon a začala se

rozhlížet kolem sebe.

"Co se děje? Kdo je tady? Stalo se něco? No ták, Zuzko odpověz mi." Zuzka se najednou zarazila a stála

nehybně jako socha. "Kdo ti to volal?"

"Adam." odpověděla tiše... V tom okažiku stál vedle ní Jindra, právě se vrátil od Tondy celej vysmátej a když

uslyšel to jméno, zarazil se.

"Co je s tim blbcem?"

"Stojí přímo támhle naproti." odpověděla Zuzka vážným tónem.

"Hned jsem zpět, musim to rozdýchat."

Šla se projít, nebylo tam moc prostoru na procházení, ale kousek popošla mimo lidi, zpátky k bráně, kudy mohli

projít jenom skokani, jejich rodina nebo lidé s vip lístky. Zuzka se opřela o zábradlí a koukala na můstek.

Celá se klepala a byla mimo sebe. Jak tam tak stála, zrovna kolem ní procházel celý norský skokanský tým.

Ale ona byla úplně vyřízená, vzpamatovala se, až když jednomu skokanovi upadlo co si z kapsy.

Když zvedla jakýsi dopis ze země, bylo na něm dokonce i jméno, proto nebylo těžké adresáta najít.

Tom Hilde stálo na dopise a víc Zuzka nepotřebovala vědět. Vydala se tedy zpět k ostatním.

"Tak co už je ti líp?" zeptal se jí Jindra jakmile přistoupila k nim.

"Já ani nevim."

"Hned jsem tady, musim tohle vrátit majitelovi, vypadlo mu to z kapsy." ani se nestihli na nic zeptat

a Zuzka byla pryč. Namířila si to přímo k Tomovi Hildemu, který se právě protahoval.

Přišla k němu a on se na ní podíval, usmála se a podala mu dopis. Potom anglicky jenom dodala:

"Vypadlo ti to z kapsy." Tom se usmál a anglicky poděkoval. Zuzka chtěla říct anglicky prosím, ale trochu

jí pusa ujela a řekla to norsky. Norsky se sice učila ani ne rok, ale pár vět už uměla a možná, že by se

i trochu dorozuměla. Jakmile jí, ale došlo, co řekla, chytla se za pusu a chtěla rychle zmizet, ale Tom jí

zarazil a spustil norsky.

"Ty umíš norsky?" Zuzka i tomuhle rozumněla a spustila opět norsky "Jenom trochu."

"Snažím se." ještě dodala. "Ale radši mluv anglicky, prosím." řekla už anglicky.

"Dobře, jenom trochu si mě překvapila."

"Já vim, moc lidí se neučí norsky."

"Jak dlouho se učíš norsky?"

"Asi osm měsíců."

"Sama?"

"Ano, s učebnicí."

"To jsi dobrá." a usmál se na ní.

Potom se dali do řeči.Tom se jí pořád na něco vyptával a když se zeptala na něco Zuzka odpověděl

pokaždé nějak vtipně, skoro celou dobu se Zuzka smála.

"Já už půjdu, musíš se rozcvičit, nebudu tě rušit, hodně štěstí v závodě."

"Děkuju. Rád jsem tě poznal."

"Já tebe taky." a už chtěla jít a v tom na ní ještě Tom zavolal.

"Počkej." Zuzka se otočila.

"Máš email?"

"No jasně." usmála se.

"A dáš mi ho?"

"Já nevim." a usmála se na něj. "Abych potom neměla plnou schránku emailů."

"Já se budu snažit, slibuju. Víc jak tři děnně nedostaneš." a oba se začali smát.

Zuzka vytáhla z batohu tužku a papír a napsala Tomovi email.

"Co se tady rozdává." řekl Anders Jacobsen když uviděl Zuzku a Toma s papíry v ruce.

"Jen mám novou kamarádku." Oba samozřejmě mluvili norsky. Zuzka jim, většinu rozhovoru rozumněla a musela

se smát. Anders se začal vyptávat Toma odkud je a jak k ní přišel. Nejlepší bylo, když Anders řekl, že Zuzka je

pěkná holka a potom dodal: "Líbí se ti, nemám pravdu?" Zuzka dělala, že nerozumí a koukala se přitom na druhou

stranu, přímo na místo, kde ještě před deseti minutami stál Adam s jeho tátou, ale teď už tam nebyli.

Bylo strašně se soustředit na Tomovu odpověď a myslet na to, kde asi Adam právě teď je.

"Jj, je hezká a taky vtipná, ta už určitě kluka má."

Zuzka byla tak neklidná, protože nevěděla, kde Adam s jeho tátou jsou, že musela zalhat a říct, že musí jít

za bratrem a kamarádkou, že je tam nechala samotné a není to od ní pěkné, což taky nebylo, ale věděla, že jim

to určitě nevadí, protože její brácha neni stydlivej a určitě bude vědět, co říct.

"Jestli budeš mít čas, můžeš se za námi stavit. Seznámím tě s mojí kamarádkou, určitě by tě také

ráda poznala." usmála se a rozloučila se s oběma skokany. Když si to namířila přímo k Lence a Jindrovi, šla kolem

rakouského týmu, pořád hráli volejbal a tak Zuzka musela sledovat míč. Morgi (Thomas Morgenstern) , který si

Zuzky všimnul, německy zakřikl: "Támhle jde naše volejbalistka." Zuzka německy moc neuměla, sice se snažila

němčinu naučit, ale neměla moc čas a proto uměla jenom pár základních slov a vět, ale protože Morgi koukal

přímo na ní, věděla, že asi mluví o ní.

Zuzka se usmála, ale to asi neměla dělat, protože Morgi hned odpinknul míč přímo na ní

a v tom momentě se dostala do rakouského kroužku a asi dvě minuty se z něho nemohla dostat.

Odpinkla Arhurovi, on jí ho vrátil, odpálila mu míč zpět hrál opět na ní, odpinkla míč Morgimu,

on odpinknul opět na ní. Ať pinkla komukoliv míč letěl znovu na ní, potom už to nevydržela, musela jít za

bratrem a Lenkou, nemohla je tam přeci nechat samotné. A co Adam? Kde teď právě byl. Jediné co Zuzce nevadilo,

myšlenka na to, jak Adam teď žárlí. Čekala pouze, kdy jí začně zvonit telefon. Odpinkla míč a rychle odběhla

k Lence a bratrovi.

"Pěkná hra. Dycky jsem ti říkal, že máš jít do volejbalovýho družstva."

"Má pravdu, měla by ses do nějakého přihlásit." dodala Lenka.

"Co si prosimtě dělala u Toma?"

"Dyť jsem říkala, že jdu vrátit ten dopis, vypadl mu z kapsy."

"Aha, ale stále si tam dost dlouho."

"A povídali jste si a smáli, vypadalo to...no...slibně." jakmile Lenka řekla slibně obě se začali smát a i

Jindra se pousmál.

"Asi mám nového kamaráda. A chudáci, Tom ani Muffi (Anders Jacobsen) nevěděli, že jim rozumim, co říkají."

"Tom sice věděl, že umim trochu norsky, ale já předstírala, že jim nerozumim a že neposlouchám a on si

asi myslel, že doopravdy nevím, co říká."

"A co říkal." řekla napjatá Lenka.

Zuzka jí všechno pověděla.

"To je muj nejlepší den na světě." v duchu si říkala.

Najednou si ale uvědomila "Kde je vlastně Adam?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Beautiful_nightmare Beautiful_nightmare | 10. července 2008 v 14:30 | Reagovat

Hej tos toto je muj sen... umet norsky a povidat si se dvema nejpeknejsima skokanama. A este k tomu ukazovat moje volejbalove umeni rakusanum... jinak povidka pekna :-)

2 andulii andulii | Web | 10. července 2008 v 18:13 | Reagovat

tyjo žárlím:D na vymyšlenou postavu:D:D a finové tam nebudou? to bych žárlila eště víc:D:D

3 ZhUZhANKhA ZhUZhANKhA | Web | 10. července 2008 v 18:57 | Reagovat

jéé, já bych taky žárlila, kdyby tam byli Finové, bo aj Poláci by mi stačili :D :)

4 anonym anonym | 10. července 2008 v 20:01 | Reagovat

budou tam i finové i poláci :o)

5 andulii andulii | Web | 10. července 2008 v 20:02 | Reagovat

to ZhUZhANKhA: tím poláco myslíš Kamila že?:D

6 ZhUZhANKhA ZhUZhANKhA | Web | 10. července 2008 v 20:37 | Reagovat

to snad všichni víte o mé náklonnosti ke Kamilovi?? xD nejenom Kamil ... ae tak ostatní klucí, žhe jo ... třeba Maciek Kot, Jakub Kot, Lukasz Rutkowski, Piotr Zyla:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama