Chcete být součástí tohoto blogu? Pište na ewamnacakanov@yahoo.fr!

7. díl - Kamarádi

13. července 2008 v 10:15 |  Povídka :o)
"Kde si byla tak dlouho?"

"Mluvila jsem s Vaškem."

"Jakym Vaškem?"

"Ale to je kamarád Adama, musela jsem si ověřit, že mi Adam nelže."

"Co ti vlastně teda řekl? Určitě to byl nakonec kec co?" řekl dost hrubě Jindra.

"Chtěl zjistit jestli je Vaškova holka nevěrná Vaškovi a tak jí balil a ona ho políbila no..."

"A podle Vaška to byla pravda, říkal to dost přesvědčivě a navíc poznám když někdo lže."

"Až na tebe bráško samozřejmě, ty nikdy neumíš mluvit vážně." usmála se na něj.

"Já se snažim, ale když ti něco říkám, tak to nejde. Jenom vidim tvuj výraz tak se musim smát."

"A ty mi potom nevěříš." se nedivim když se na mě tak vážně tváříš nebo usmíváš tim tvym nakažlivym úsměvem."

"Zachvíli sem přijde Adam, tak buď na něj prosimtě milej."

"A nebyl jsem snad někdy?"


"Já ho měl rád. Dyť to víš. Choval se k tobě vždycky moc pěkně a navíc na tebe nikdy netlačil."

"Věděl, že si jiná než ostatní a taky se k tobě tak choval. Jste teda zase spolu?"

"Ne, já se k němu teď nemůžu jen tak vrátit. Potřebuju čas."

"Jj, jen nespěchej, musíš to všechno vstřebat."

"Stejně mi přijde, že si tam byla nějak dlouho." dodala Lenka.

"No já...já jsem ještě chvíli rozdýchávala ten telefonát a povídala si s..."

"S kym?" skočila jí do toho Lenka.

"No...no...tomu bys neuvěřila."

"Tak mě nenapínej a povídej."

"S Gregorem."

"Šel se zrovna protáhnout, před zkušebnim kolem a asi si všiml, že mi neni dobře."

"Sama jsem koukala, co vedle mě najednou dělá."

"Tý jo...já ti to závidim."

"Simtě závist je ošklivá vlastnost, a navíc ho taky poznáš. Říkal, že se staví."

"Tý jo, to je fajn. Už se těšim, jenom nevim, jestli to zvládnu s nim mluvit. Já a moje angličtina."

"To zvládneš, dyštak se mě zeptáš nebo tady brácha je odborník na ájinu i němčinu. Viď?" a zase se usmála.

"No uvidíme, jestli mi bude německy rozumět, ale tu anglinu určitě zvládnu."

"Hele ségra, půjčíš mi mobil?"

"Na co?" "Jenom se chci podívat na nějaký písničky."

"No klidně, ale dyť ty posloucháš úplně něco jinýho." a podala mu mobil.

V tom zrovna vyšel ze dveří rakouského stanoviště Arhur Pauli. Ještě se zastavil, aby si upravil kombinézu a

v tom zrovna Jindra vykřikl. "Hej co to je?" " "Skacz jak Adam Malysz"

a hned to pustil a z telefonu se ozvalo

"Dwie narty, kask i jeden Biały Orzeł
I Schmittowi nic nie pomoże.
Adam na skoczni i patrzą chłopaki:
Goldi, Harada, Ahonen, Funaki...
Już Apoloniusz mu daje znaki,
Wybicie i leci, i dziwią się ptaki
Tak skacze jeden człowiek na świecie
Kto? Adam Małysz! I wy to wiecie!

Skacz, skacz, jak Adam Małysz...

po té poslední větě dostaly Lenka se Zuzkou záchvat smíchu a nebyli sami.

Arhur Pauli se taky musel smát, když to zaslechl, stál právě teď asi jenom metr od nich a chtěl už jít, ale

když zaslechl refrém, tak se musel taky smát. Ale protože se nemohl zdržovat musel se rychle uklidnit a zase jít.

Jenom se na holky usmál a řekl: "Pěkná písnička." a hned vyrazil.

"Měl pravdu to chci taky. Si hned pošlu přes infra."

"Co tu máme dál." a začal pouštět další písničky.

Jakmile Zuzka uslyšela její oblíbenou písničku dala se do tance, byla u toho strašně roztomilá a v tom

najednou vyšel ze dveří Andy Kofler spolu s Gregorem.

Zuzka si toho nevšimla a začala si už i dokonce zpívat, Jindra s Lenkou už se taky houpali do rytmu a začali si

pobrukovat. Kofi se podíval na Gregora a usmáli se na sebe a hned se zase oba podívali na Zuzku s Lenkou a Jindrou.

"Ta holka se mi líbí čím dál víc. Škoda jen, že je z Český republiky." řekla Gregor.

"No a co? Neni to jedno, neni to zase tak daleko od Rakouska a navíc stejně bys na ní neměl tolik času i kdyby

bydlela v Rakousku. To by musela bydlet vedle tebe. A to je nemožný." Andy se celou cestu nahoru na můstek

snažil přesvědčit Gregora, že to neni nic hroznýho a navíc, že jestli je všechno, co mu o Zuzce řekl pravda,

tak s ním jen tak chodit nebude. A kamarádi mohou být vždycky. Gregor uznal, že má Andy pravdu.

"Zeptám se jí na email, máš pravdu kamarádi můžeme být vždycky."

Mezitím, co Andy přesvědčoval Gregora, Zuzka s Lenkou se bavili o Adamovi.

"Co k němu vůbec cítíš?"

"Já nevim. Mám pocit, že už mu nemůžu věřit. Ale já nikdy lidem moc nevěřila."

"A proč? Teda já bych asi taky mu nemohla věřit, ale proč nevěříš lidem."

"Kvůli tátovi, dyť jsem ti říkala, že mi pořád sliboval, že pro mě přijede a někam půjdeme, když jsem byla

malá a já čekala u okna a on se neobjevil. Mamka s babičkou dycky říkali, že se určitě zdržel v práci nebo

tvrdili, že volal a něco mu do toho přišlo. Potom už jsem jenom seděla v pokoji nepřevlečená a mamka se dycky

ptala, proč nejsem převlečená a já odpověděla on stejně nepřijde."

"Smutný, chápu tě."

" A jak si ze mě věčně utahuje a střílí. Je to smutný, ale nikdy neměl pro muj život velkej význam,

moc se za něj stydim, jak tohle může být muj táta." jakmile to dořekla v očím měla slzy, zrovna se vracel

Jindra s flaškou pití.

"Copak?"

"Ale vyprávěla jsem jí o našem tátovi."

"Zase kvůli němu brečíš? Říkal jsem ti ať na to nemyslíš, jako kdyby nebyl." a pevně Zuzku objal.

Zrovna skočil Arthur Pauli a kráčel kolem nich, divně se na ně podíval a pomyslel si...

"Ona má kluka? Já myslel, že se rozešli, to by měl asi Gregor vědět."

Jindra vytáhl z kapsy kapesník a utřel Zuzce slzy. Potom se snažila Zuzka uklidnit a soustředit se na skoky,

chtěla to doopravdy vidět. A vytáhla z batohu foťák a začala fotit. Právě zachytila v letu Romana Koudelku,

letošního nejlepšího českého skokana. Potom přemluvila Zuzku a Jindru, aby si i je mohla vyfotit, ani je nemusela

moc nutit, aby si stoupli blíž k sobě. Jindra chytl Lenku kolem pasu a přitáhl si jí pomalu k sobě.

Oba se na sebe podívali a očima se setkali. Věděli, že možná něco cítí. Lenka se potom nemohla nějak

soustředit, co jí Zuzka říká. Zuzka jí zrovna vyprávěla jednu pěknou historku, co se jí stala v pátek ve škole.

Ale Lenka se nepopadala za břicho jako obvykle, teda aspoň to dycky tvrdila, když si psali na icq, ale koukala

pořád jako zhypnotizovaná na můstek a přitom myslela jenom na Jindru.

...."Dyť bydlí na druhym konci republiky, vlastně ne...studuje v Praze, ale i tak je to daleko...A je starší

o čtyři roky...teda o tři a kousek.".... Lence totiž mělo být v březnu 19, byla totiž o rok starší než Zuzka.

"Lenko?" "Lenko!" "Lenko!!!!!!!!"

"Co říkáš?"

"Ale to je jedno, je ti něco? Přijdeš mi duchem pryč."

"Jsem nad něčím přemýšlela."

"Tak to jo." otočila se a všimla si, že zrovna k nim míří Adam. "Už se blíží."

"Kdo?" zeptal se Jindra. "Obluda ze záhrobí."

"No nevim, jestli je Adam zrovna obluda, ale míří přímo jsem." všichni se otočili.

"Ahoj." "Nevadí, že tu budu s váma, s tátou mě to stejně moc nebaví."

"Ne nevadí, tohle je Lenka. A bráchu znáš."

"Jj znám, ahoj Lenko, ahoj Jindro."

"Jak se máš?" zeptal se pohotově Jindra.

"Teď už dobře, když mě tvoje ségra vyslechla."

"Jj musela to nejdřív strávit."

"Jj já to chápu, zachoval bych se asi podobně jako ona."

"Dobře, ale že se to vysvětlilo." a podíval se na ségru. Zuzka je moc nechtěla poslouchat a fotila skokany.

Zrovna byl na řadě Janne Happonen, jeden z mnoha oblíbenců Lenky a Zuzky.

"Potom si mu musim říct o podpis." řekla Lenka.

"No jasně a klidně tě s nim i vyfotim." obě se začali smát.

"Mě stačí ten podpis, víc ho otravovat nemusim. Ale ty by ses mohla vyfotit s Gregorem, když už jsi se s nim

tak skamarádila." Zuzka na Lenku vyvalila oči a Lenka hned věděla, že to asi říkat neměla.

"Ty se se už stihla skamarádit s Gregorem, jo?" (Adam)

"Jenom jsme prohodili pár slov."

"Jo tak to jo." Na Adamovi bylo vidět, že trochu žárlí, ale neměl proč, protože nikdo nevěděl, co se Gregor

chystá udělat. Kdo ví jak bude reagovat, až se jí zeptá na adresu a email.

Arthur Pauli už se převlékl z kombinézy zpátky do mikiny a šusťáků a vyšel z rakouského stanoviště.

Podíval se rovnou před sebe a uviděl Zuzku už s dvěma klukama. Teď už v tom měl totální zmatek.

"S oběma asi nebude chodit co?" Řekl na právě přicházejícího Martina Kocha.

"Co?" "O čem mluvíš?"

"Ta holka, co se líbí Gregorovi, si támhle povídá s dvěma klukama."

"Řekl bych, že jeden je její brácha a druhej jeho kamarád nebo tak něco."

"No já bych řekl, že ten kluk, jak má ten špinavej blond je její kluk."

"Pořád se na ní tak kouká, tak no...no...zamilovaně!"

"Se v tom nějak vyznáš."

"Tak se podívej."

"Koukám, ale nic nevidim, i když asi se mu dost líbí, máš pravdu asi no." "Nejsem odborník."

"Ale stejně děláš, jak kdyby Gregora podváděla, dyť spolu prohodili pár slov, nechodí spolu, jsou něco jako

kamarádi, se ani pořádně neznaj, neblbni Arthure."

"To jo no...ale vypadá, jako dost milá a hodná holka."

"Jj taky mi přijde." "Ani jednoho nebalí...to je hlavní ne...a má pěknou kamarádku."

"Jj, ale řekl bych, že tý se líbí ten hnědovlasej."

"Tý jo ty jsi fakt odborník." "Bys mohl dělat detektiva a zjišťovat jestli mají manželé milenky nebo milence."

Arthur dostal záchvat smíchu. "Budu o tom přemýšlet."

"Tý jo to byl skok co?"

"Týýýý jo!!! Kofi je dneska ve formě."

"Jj, to je dobře."

Stáli tam a postupně odskákali všichni ostatní skokani. Zuzka,Jindra,Lenka a Adam si mezitím vyprávěli vtipy

a strašně se u toho smáli.

"Myslim, že to tvoje nová kamarádka má kluka." řekl okamžitě Arhur, když přišel Gregor spolu s Morgim k němu
.
"Ten hnědovlasej to je její brácha a ten blonďák její bývalej kluk, jsou jenom kamarádi. Prozatím." a podíval

se Zuzku a Adama, kteří teď stáli kousek od sebe a smáli se Jindrovu vtipu.

"Myslíš, že ho pořád má ráda?"

"No nevim, ale podle mě nemůžeš jen tak přestat mít rád."

"A i když ti ten člověk moc ublíží?"

"Jestli jí ublížil hodně...třeba ho neměla ani tolik ráda, jak si myslela."

"Řekl bych, že se vyhíbá jeho pohledu."

"JJ, to se nedivim, jestli jí ublížil."

"JJ, ublížil ,ale vysvětlilo se to. Takže jí ani neublížil. Myslela si to, ale víš co myslim ne?"

"Jasný no." "Ale určitě má v tom ještě zmatek a jen tak se k němu nevrátí, i kdyby ho měla sebevíc ráda, tak

chvíli počká." nenápadně celý rakouský tým pokukoval po Zuzce a ostatních, ale potom změnili téma a bavili se

raději o něčem jiném.

Když Gregor viděl, jak se Zuzka baví s ostatními, nechtěl rušit a tak už za Zuzkou nešel.

Kvalifikace proběhla rychle a do závodu postoupili všichni oblíbenci Lenky i Zuzky.

Hned po kvalifikaci přišel na řadu závod. Holky si stoupli blíž pod můstek, aby viděli ty skoky víc z blízka

a z lepšího úhlu.Byla to nádhera přímo nad nimi létali skokani. Závod byl hodmě napínavý, málem oběma upadly palce

na rukou i na nohou, jelikož je drželi každýmu jejich oblíbenci, a že jich Zuzka měla.

Počkali na předání cen a oficiální vyhlášení vítězů. Zuzka si vyfotila podium a potom čekali až skokanští fanoušci

odejdou, aby nemuseli jít mezi tím davem.

"Škoda, že Gregor skončil druhej, ale ten jeho druhej skok byl boží."

"Jj, ale nemůže být pořád první jenom, protože mu fandíme." namítla hned Zuzka.

"Já vim no."

"Co takhle si počkat na něj a vyfotit se s vítězem, nebo spíš se stříbrnym vítězem." pošeptala Lenka Zuzce do

ucha, aby to neslyšel Adam a Jindra. Zuzka se začala hihňat a nahlas odpověděla: "Nebudu ho otravovat."

Kluci se zrovna bavili o hokeji, takže ani nezaregistrovali, že Lenka něco řekla.

"Tak bys mu mohla aspoň pogratulovat. Nebo chceš jenom tak odejít a ani se nerozloučit."

"To on říkal, že přijde. Ale když asi viděl, jak se tu bavim s Adamem, tak si asi myslel, že to nemá cenu, nebo

se bál, přišlo mu to blbý, mohli jsme být přátelé, ale asi nechce." a smutně sklonila hlavu.

Ani si nevšimla, že Gregor už nestojí na podiu a blíží se přímo ke stanovišti, aby si tam odložil svoji cenu a

vrátil se rychle zpět na tiskovku. Všiml si jejího smutného výrazu, ale nějak nepřemýšlel, proč tomu tak je.

Ještě pořád myslel na to, jestli se Zuzka vrátí k Adamovi, říkal si, že mu určitě brzo odpustí a vrátí se k němu.

Uvnitř rakouského stanoviště seděl na pohovce Andy Kofler a všiml si, že Gregor je nějaký divný.

"Co ti je? Druhý místo ti nestačí?" usmál se na něho... "Ale to ne, jenom Zuzka se asi brzo vrátí k Adamovi."

"To je ten blonďák?"

"Jo."

"Neříkal si, že kamarádi můžete být dycky?"

Gregor se zamyslel a konečně se probral.

"No jo říkal, máš pravdu, jsem blbec, asi se mi fakt hodně líbí."

"To se mi ještě nestalo, že by se mi někdo tak hodně líbil."

"Někdy to přijít muselo."

"Jdu si pro to číslo a rovnou půjdu na tiskovku. Uvidíme se potom. Díky moc, Andy."

Otevřel dveře, ale Zuzka ani ostatní už tam nebyli.

Rychle se rozhlídl, srdce mu bušelo,už jí nikdy neuvidí, to bylo to jediný, co mu běželo v hlavě.

Rozhlížel se a nakonec to vzdal, protože Zuzka ani někdo z jejich party široko daleko nebyli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ZhUZhANKhA ZhUZhANKhA | Web | 13. července 2008 v 18:58 | Reagovat

holky, vždyť je to o mě, stě ... :-D mě je taky 18 :D :) ... joo, mazec ... pěkný ... děkuju anonymovi, za fešnou povídku:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama