Chcete být součástí tohoto blogu? Pište na ewamnacakanov@yahoo.fr!

18.díl - Princ a princezna

1. srpna 2008 v 17:37 |  Povídka :o)

V pátek po škole holky vyrazily na nákupy. Najít pěkné plesové šaty pro Zuzku nebyla hračka.

Navíc Zuzka si jen tak něco nekoupila. Hledala šaty, kterými by na sebe neuporoznila.

Ale když objevila ty nádherné šaty, okamžitě se zamilovala.

"Ty jsou krásné."

"Vyzkoušej si je."

"Ne to nemůžu."

"Proč ne?"

"Jo proč ne?"

"Kvůli tý ceně? Stojí dva tisíce, to je hodně no."

"Ne kvůli ceně, ta mi nevadí. Nechci na sebe moc upozorňovat. Měla bych si koupit něco obyčejnějšího."



"No já myslím, že tebe si beztak všimne každý, když tam budeš s Gregorem."

"To má Jitka pravdu."

"No ták...vyzkoušej si je, aspoň si je vyzkoušej."

"Dobře, tak já si je vyzkouším."

Když Zuzka vyšla z kabinky, holky zůstaly stát na místě úplně ohromené.

"Ty si musíš vzít!" řekla Karolína.

"To přeci nejde, ostatní budou mít normální šaty a já tam budu zářit v těhlech."

"Vem si je...prosím..."

"Myslíš, že to je dobrý nápad?"

"Že vůbec váháš, já už bych je měla dávno dole a stála u kasy."

"No já nevim, ale dobrá, projistotu si sebou vezmu ještě ty šaty, co mám z minulého roku ve skříni."

Šaty se líbili celé rodině. Zuzka si je skoro pořád zkoušela a mohla na nich oči nechat.

Adamovi se snažila vyhíbat, na hokej už nechodila a ve škole se mu stranila, jak jen to šlo.

Byl pátek a pro zuzku měl přijet Gregor.

"Doufám, že jeho taťka umí anglicky nebo bude v autě ticho."

"Neboj se, nestraš, dyštak bude Gregor překládat no."

"Určitě to bude dobrý, nemáš se čeho bát."

"Dyť jeho mamka přeci umí anglicky ne?"

"Jo, to je pravda, to by mohl umět i jeho taťka."

"No tak vidíš."

"Ahoj holky." pozdravil Adam. "O čem se bavíte?"

Zuzka rychle vypálila odpověď. "O testu z matiky, byl fakt těžkej, že jo holky?"

Holkám došlo, že Zuzka nechce, aby Adam věděl o Gregorově příjezdu a plesu, který se má konat už zítra večer.

"Jo, vůbec nevím, jestli to mám dobře." přidala se k Zuzce Karolína.

"A co budete dělat o víkendu? Přijdete se podívat na hokej? Co ty Zuzko, už jsem tě tam dlouho neviděl."

"Já teď musela pomáhat doma se ségrou a měla jsem hodně učení, tak promiň."

"To nevadí. Přijdeš zítra?"

"Promiň já nemůžu, jedeme k babice."

"Aha. Tak příště."

"Jo, slibuju."

Adam začal mít pocit, že se Zuzka vymlouvá. Jakoby zapomněl na Gregora a na tu pusu, co viděl nedávno v televizi.

Myslel, že má u Zuzky ještě naději a doufal, že se k němu ještě vrátí.

Poslední hodina skončila, holky vycházely společně ze školy. Zuzka vycházela z hlavních dveří jako poslední.

"Zuzko? Není to Gregor?"

"Kde?"

Rozhlídla se kolem sebe a v dálce doopravdy uviděla Gregora.

Nechtěla utíkat, jako zběsilá a tak šla normálně jako obvykle, nakonec ale nevydržela a na posledních

osm metrů se rozeběhla. Skočila mu do náruče a držela se ho jako klíště.

"Tvoje mamka mi popsala cestu ke škole."

"Kde máš taťku?"

"Zůstal u vás doma i s bráchou."

"Moje mamka sice umí anglicky, ale zrovna dobře ne."

"To neva, taťkovi angličtina taky zrovna moc nejde."

Zuzčiny kamarádky stály přímo ze Gregorem s Zuzkou. Zuzka si konečně všimla.

"Tohle je Karolína, Jitka a Markéta."

"Ahoj, těší mě."

Potom šli všichni společně a postupně se loučili. Ještě předtím než se odpojila Jitka, musela se jí Zuzka

zeptat.

"Adam končil dřív viď?"

"Ne, nakonec jim ta hodina neodpadla, jejich učitelka se stihla vrátit."

"Myslím, že na tebe jako obvykle čekal před školou, ale když uviděl Gregora asi rychle zmizel."

"Mějte se, tady bydlím."

"Ahoj."

"O čem jste se bavili?"

Zuzka nerada lhala, ale nechtěla Gregorovi říct pravdu, bylo lepší, když nic nevěděl.

"O jejím příteli, včera se pohádali."

"Aha, to je mi líto."

"Mě taky, bylo to nedorozumění."

Byli už před domem a Zuzka chtěla vyndat klíče z batohu.

"Počkej." řekl najednou Gregor.

Podívali se na sebe a Zuzka přesně věděla o co mu jde. Stáli před domem a líbali se.

Najednou se otevřely dveře domu, oba se od sebe hned odlepili, jakmile někdo řekl:

"Nechte si to na potom, teď je oběd."

Jindra už byl doma.

"Co ty tady děláš?"

"Dneska jsme měli jenom dvě hodiny a tak jsem přijel dřív. Tak už pojďte dovnitř."

Po obědě si ještě Gregorovo taťka dal se Zuzčinou mamkou kávu a potom mohli vyrazit.

Gregorův brácha Lukas byl moc milý a hodný, anglicky docela uměl a tak si i s ním mohla Zuzka v autě

povídat. Když něco nerozumněl Gregor jim dělal překladatele.

Povídali si také o plese, Gregorův taťka vyprávěl Gregorovi o jeho plese a Gregor se snažil Zuzce překládat,

co jeho taťka říká. Zuzka ráda poslouchala, milovala staré příběhy.

Dům Schlierenzauerových nebyl veliký ani malý, takový moderní, pěkný domek. Zuzce se líbil.

"Vítej u nás."

"Ahoj Zuzko." Glórie k ní přiběhla a objala jí.

"Budeš spát semnou v pokoji, dali jsme ti tam postel z pokoje pro hosty. Nevadí ti to?"

"Ne, bude to fajn."

"Odnesu ti tam tu tašku, ano?" zeptal se Zuzky Gregor.

"Děkuju, to budeš hodný."

"Večeře bude zachvíli hotová, určitě máte hlad."

"Docela ano."

Večeře byla výborná, všichni seděli pohromadě u jednoho stolu a povídali si. Zuzce se to moc líbilo, protože

u nich se tohle moc nestávalo, většinou jedli, jak kdo měl hlad nebo čas. A když se sešli u jídla si moc

nepovídali. Paní Schlierenzauerová pokládala Zuzce spoustu otázek. Zuzce to, ale vůbec nevadilo, odpověděla

na všechny. Po večeři si sedli na zahradu a pili čaj.

"Už budou zprávy."

"Ano, bude sedm, tak pojďme."

Gregorovi rodiče odešli, na zahradě zůstal jenom Gregor se Zuzkou a Lucasem.

Glórie právě telefonovala se svou nejlepší kamarádkou.

"Mario se prý nemůže dočkat."

"A co ty?"

"Já jsem rád, že tu jsi a budeš tam semnou."

"Na mě nebudeš mít ani čas, uvidíš."

"Já si ho najdu."

"Dyštak budu tancovat s Lucasem, viď Lucasi?"

"Rád tancuju."

"Skvělé, já taky."

"Aspoň mám jístotu, že se nebudeš nudit."

"Neboj, bude tam i Glórie a určitě i Kofi, Morgi a jejich přítelkyně."

"Jo a pozval jsem i trenéra a Manuela, Arthura..."

"Prostě celej tým."

"Skoro."

"Dobrá, skoro celej tým." (Smích)

Ještě před spaním si zapinkali s míčem. Glórie zavedla Zuzku do pokoje, obě se vysprchovali a ulehli do postelí.

Zuzka otevřela oči. Nebyla ve svém pokoji. Trvalo nějakou dobu, než si uvědomila, kde vlastně je.

Otočila se směrem na spící Glórii.

"Ještě spí...co budu dělat?"

Natáhla ruku ke stolku, kde měla položený mobil, bylo sedm hodin ráno. Pomalu vstala, potichu se převlékla a

vyplížila se s pokoje. Čistila si zuby, když v tom najednou do koupelny vstoupil Gregor v pyžamu.

"Ty už si vzhůru?"

"Já vstávám brzy."

Dal jí pusu na tvář a omyl si obličej vodou.

"Už jdu, rodiče ještě spí?"

"Myslím, že ano, jsme raní ptáčata."

"Sednu si na zahradu a počkám na tebe."

"Dobře."

***

"Tady máš kakao."

"Děkuju."

Seděli v obětí a koukali na slunce.

"Podívej, jak jim to sluší."

"Jo jo, sluší. Konečně je úplně šťastnej."

"Dobré ráno."

Zuzka s Gregorem se otočili.

"Dobré ráno."

"Co si dáte k snídani?"

***

Blížil se večer a Zuzka začínala být nervózní, Gregor už odjel na ples a Zuzka byla zrovna v pokoji s Glórií.

"Vypadáš nervózní."

"Ano, asi jsem nervózní."

"Chápu to, budeš tam jako dívka pana skokana."

"Přesně."

"Každej tě bude chtít poznat."

"To bych nějak přežila, ale neumim německy, budu jako ryba na suchu."

"Co?"

"To je jen přirovnání."

"Aha, pěkný."

"Neboj, budu tam taky, kdyby něco tak budu překládat."

"O to mi nejde, prostě to bude divný, když mě někdo bude pomlouvat nebudu rozumět." (Smích)

"To je fuk, oni jsou nám ukradený."

"Brácha si tě vybral a ony se s tim musí smířit."

"To by měli." obě byly vysmáté.

***

"Wooow, tobě to slušé."

"Děkuju Glórie, tobě taky."

"Určitě ne tolik, jako tobě."

"Já jsem holkám říkala, že je to špatnej nápad, mám tu ještě jedny..." začala hrabat v tašce.

"Ne, tyhle jsou super, jestli teda nemáš ještě lepší. Vypadáš v nich jak princezna."

"Tak to tvuj brácha bude princ." (Smích)

"Ještě jsem ho v tom obleku neviděla, ale určitě jo."

Sešly ze schodů a dole už všichni čekali. Ke Schlieranzauerovým dorazila už i Gregorovo babička,děda a teta

se svým manželem.

"Dobrý den." řekla Zuzka německy.
TADY JSOU ZUZČINY ŠATY, ABYSTE SI TO MOHLI LÍP PŘEDSTAVIT :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Káťa Káťa | 1. srpna 2008 v 21:22 | Reagovat

honem další díl :D...už se nemůžu dočkat, jak to bude pokračovat :D:D....a jinak ty šaty jsou moc pěkný :o)

2 Nina Nina | E-mail | Web | 1. srpna 2008 v 23:26 | Reagovat

Ta povídka je úplně skvělá. začetla jsem se do ní jako ještě do ničeho. Souhlasím .. rychle další díl :) PS : šaty moc pěkný

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama