Chcete být součástí tohoto blogu? Pište na ewamnacakanov@yahoo.fr!

20.díl - Rozchod?

8. srpna 2008 v 21:39 |  Povídka :o)

"Ahoj." pozdravila Tereza Zuzku.

"Ahoj." řekla smutných tónem Zuzka.

"Jak se máš?"

"Jo, jak se máš?" zopakoval Adam, ale zatímco Tereza to řekla dost povýšeně, Adam to řekl dost hrubě.

"Docela blbě. A co vy?" Zuzka si stále zachovávala normální tón hlasu, snažila se to překousnout.

"Že by jste se s Gregorem pohádali?"


"Ne, to ne..."

"Tak jste se rozešli?" Tereza se pořád vyptávala a Adam jenom čekal, až Zuzka konečně řekne, proč má špatnou

náladu. Zuzka ho možná trochu obměkčila svým smutným výrazem, a tak Adam změnil tón hlasu.

"Je všechno v pohodě? Co se stalo?" zeptal se starostlivě.

"To bude dobrý, když máš někoho rád, uděláš pro něj všechno a přejdeš i ty největší překážky."

"My už půjdeme, ne?" obrátila se Tereza na Adama.

"No, my snad taky," řekl Jindra.

"Jasně, půjdem," řekla Lenka.

"Kdo doopravdy miluje, umí nechat odejít," vypadlo Zuzce z úst, z ničeho nic. "Tak se mějte."

"Co si tím myslela?" zeptal se Jindra, jakmile byli dostatečně daleko od Adama a Terezy.

"Napadlo mě to, chtěla jsem Adamovi nasadit brouka do hlavy. Udělal chybu, on jí nemá rád, chce mě naštvat."

"Ale to se mu nepovedlo, prostě jsem na něj akorát naštvaná, je to debil."

"Taky si myslim."

***

Po týdnu trápení se nakonec Adam s Terezou rozešel a Zuzce se na tváři objevil nepatrný úsměv.

I Gregor se jí už ozval.

"Přijede za tři týdny."

"Kdo?"

"Promiň, Gregor."

"To je fajn, možná konečně začneš pořádně jíst." odsekl Jindra.

Zuzka ale mlčela, nevěděla, co má říct, nechtěla se bránit.

Do Gregorova příjezdu zbývaly tři dny a Zuzka nebyla skoro ani doma. Pokaždé vyzvedla Lucinku ze školky a

předala jí babice. Převlékla se a nasedla na kolo. Domů se vracela kolem šesté hodiny. A do večera se potom

učila.

***

"Gregor přijede dneska?" zeptala se Jitka cestou ze školy.

"JJ, přes víkend, potom jede někam blízko k Villachu, snad s celým týmem, začnou trénovat na léto."

"Na jak dlouho?"

"Asi na dva týdny."

"Přijede na tvoje narozeniny?"

"To nevím, asi ano."

"Co je ti? Nechceš se s nim rozejít, že ne?"

"Nevím, musíme si promluvit."

"Ještě tě to nepustilo, to s tou němčinou."

"Neboj, jen chci vědět, jestli je to velký problém."

"Určitě ne, nedělej z komára velblouda."

"Když já nevím, jestli to je komár nebo velbloud, jestli to bude velký problém, tak se prostě německy naučím,

jakože bych se jednou naučila, ale prostě teď nebude moc času, měla jsem na prázdniny velké plány a taky

hodně učení."

"Chápu tě. Nějak to zvládneš, určitě jo."

"Snad už mi to došlo. Doma je to peklo, máme mě pořád hlídá, jestli jím. Nějak nemám chuť."

"Nenápadně dávám zbytky psům."

"Měla by si jíst. Kolik vážíš?"

"Teď 63, už jsem přibrala."

"No na tvých 177cm, to není zrovna moc, ale není to tak hrozný."

"Ale cítím se líp."

"No když to říkáš."

"Tak se měj, já už jsem doma."

"Ahoooj."

Zuzka brzy dorazila domů, hodila tašku do předsíně a hned vyrazila pro Lucku do školky.

"Obědvala si? Jsi tu nějak blz,." byla první věc, na kterou se Lucinka své starší sestry zeptala.

"Ne, najím se až přijdeme domů."

"V kolik plijede Glegol?"

"Když jsem šla ze školy, psal, že za hodinku je tady."

***

"Ty nebudeš jíst? Líkala si, že se najíš až plijdeme."

"Já vím, něco si vezmu."

Otevřela lednici a dlouho do ní koukala, než vytáhla jablko a jogurt.

"To je vsechno? Maminka se na tebe bude zase zlobit."

"Já vím, ale nemám moc hlad."

Zuzka se "najedla", chvíli si s Lucinkou hráli pexeso. Potom šli před dům čekat na Gregora.

"Uz je tady!!!" zakřičela Lucinka.

Zuzce se na tváři objevil široký úsměv.

Gregor vystoupil z auta. Zuzka se k němu hned rozeběhla a pevně ho objala.

"Ahoj. Já jsem Lucinka." ozvalo se najednou.

"Jé promiň Lucí. Ségru jsi ještě neviděl, minule byla ve školce," obrátila se na Gregora.

"Ahoj Lucko, rád tě poznávám."

"Prý tě rád poznává."

Lucinka si celý den Gregora prohlížela. Nemohla z něj oči spustit. Zuzka s Gregorem se tomu museli smát.

"Je roztomilá."

"Co chceš podniknout zítra?" zeptala se Zuzka Gregora.

"Vzal jsem si to kolo, jak jsi psala."

"To je super, tak se pojedeme projet."

V pět hodin přišla z práce Zuzčina mamka, Zuzka uvařila večeři a všichni společně povečeřeli.

Po večeři si sedli ven na zahradu, do pergoly, přišel i zbytek rodiny, babička s dědou, teta se strejdou a

bratránkem. Babička se pořád Gregora na něco vyptávala, byla hrozně zvědavá, ale Gregorovi to nevadilo,

jenom Zuzka musela pořád překládat.

"V kolik stáváš Gregore?" zeptala se Zuzčina mamka.

"Většinou kolem sedmé, ale když můžu, spím třeba do osmi."

"Já abysme tě ráno nebudili."

"Já si lehnu do obýváku a ty budeš spát u mě v pokoji," vložila se do rozhovoru Zuzka.

"To nemusíš..."

"Ale já chci. Jen se vyspi, po té dlouhé cestě."

Pozdě večer se Zuzka s Gregorem koukali společně na film, potom se vystřídali v koupelně a šli si lehnout

do Zuzčina pokoje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ashlinka Ashlinka | 8. srpna 2008 v 22:40 | Reagovat

Jůůů no konečně, další díl plsky :-D je to jako droga, se mi chtělo spát, ale když sem najela na tento blog, jestli tu náhodou není novej díl, tak se mi už chtít spát přestalo :-D

2 ZhUZhANKhA ZhUZhANKhA | Web | 15. srpna 2008 v 22:35 | Reagovat

ješ...fakt další díl...zajímá mě, jak to dopadne :D...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama