Chcete být součástí tohoto blogu? Pište na ewamnacakanov@yahoo.fr!

23.díl - Fotografka skoků na lyžích

22. srpna 2008 v 20:39 |  Povídka :o)

Zuzka měla strach, aby Gregor dojel v pořádku domů. Udělala si čaj a sedla si na zahradu.

Posrkávala, když v tom se otevřely dveře. Byl to Jindra, v jedné ruce držel dárek od Gregora a v druhé

hrnek, nejspíš také s čajem.

"Co budeš dělat s tímhle?"

"Proč si to přinesl?"

"No já jenom, kdybys to chtěla vyhodit nebo dokonce spálit, mám tu zapalovač, ale ten rámeček bych si

nechal, je pěknej."


"Nebudu to vyhazovat, schovám si to do stolu nebo někam do krabice, bude to ukazovat svým dětem a

říkat přitom ""Tohle mohl být váš tatínek."" "

"Je mi to líto, ale nemusela si to dělat, já bych to neudělal."

"Já vím, ale bude to lepší."

"Pro koho? Já myslím, že pro nikoho to nebude lepší. Tobě se možná trochu ulevilo, ale máš ho ráda a

to jen tak nevymažeš."

"Já vím." odpověděla Jindrovi Zuzka s pohledem upřeným na osudnou fotku, která byla teď celá od slz.

***

Od rozchodu uplynuly už skoro dva měsíce a Zuzka se mezitím vrátila k Adamovi. Byli spolu už čtrnáct dní a

Zuzka vůbec nedávala najevo, jak moc jí Gregor chybí. Všechny ty city měla někde hluboko v sobě, nechtěla

si je přiznat. Její kamarádky nic nechápaly, asi týden se jí vyptávaly, proč to udělala. Zuzčina odpověď

byla, ale vždy stejná "Nevím, je to tak lepší."

Adam měl radost, že se k němu Zuzka vrátila a už jí nikdy nechtěl ublížit. Na nic se jí neptal i když

mu to leželo v hlavě. Jednou o hodinu sebral odvahu a zeptal se Markéty, proč se ti dva rozešli.

"To se dohodli nebo se s ní rozešel on?"

"Ne, to ona se s ním rozešla."

"Proč?"

"Já nevím, ona sama řekla, že neví, že je to tak prý lepší."

"Nechápu to, myslel jsem, že je s ním šťastná, že s ním zůstane snad dokonce života."

"Vypadala šťastně, nevím co se najednou stalo."

***

Pomalu se blížilo Letní Grand Prix a Zuzka prohlížela skokanské stránky. S Gregorem si stále psali,

nevěděl, že se Zuzka vrátila k Adamovi, ale chtěl zůstat alespoň Zuzčiným kamarádem.

Jednou Zuzka objevila na skokanských stránkách inzerát. ""HLEDÁME FOTOGRAFA.""

"Super!!!"

Volala hned bratrovi.

"Hledají fotografa skoků, co myslíš mám se přihlásit."

"No jasně, ale nenapadlo by mě, že ještě zůstaneš u skoků."

"Já se jich nechci vzdát, znamenají pro mě hodně."

"Jdi do toho ségra, vim jak ráda fotíš, jde ti to a skoky...myslím, že je to výzva."

"Jasně, tak já to zkusím."

Jak to řekla, tak to udělala. Ozvala se na inzerát a k tomu přihodila pár svých nejlepších skokanských fotek.

A také dostala rychlou odpověď.

"Mám to!!!"

Skákala po obývacím pokoji a stále křičela. "Mám to, berou mě!!!"

"Nechápu." řekl Péťa.

"Já taky ne." řekla Zuzky mamka.

"Fakt??? To je skvělý." jediný Jindra věděl o co jde.

"Nemohli byste nám prozradit o co tu jde?"

"Představuji vám novou fotografku skokanů na lyžích!" Jindra to vzal vtipně, ale Zuzky mamka nevypadala

nadšeně. Zuzka si toho také všimla.

"Vzdala jsem se Gregora, ale skoků se nezvdám."

A s hrozivým výrazem odešla povědět dobrou zprávu babice a dědovi.

***

V pondělí se chystala dobrou zprávu oznámit také kamarádkám.

"Našla jsem inzerát, že hledají fotografa skoků, tak jsem se jim ozvala a oni mě vzali."

Holky nemohly uvěřit vlastním uším.

"Já myslela, že si se skoky skončila."

"Ne ani náhodou, nikdy jsem s nimi neskončila."

"Řekneš to Adamovi?"

"Řeknu, proč ne?"

"No já nevím, myslim, že se mu to líbit nebude."

"Řeknu mu to, já se prostě skoků nevzdala a nevzdám."

Adam právě dorazil do školy, neodpustil si pusu na tvář a hned se chtěl připojit do rozhovoru.

"O čem se bavíte?"

"Řekni mu to novinu Zuzko." pobídla Zuzku Markéta.

"Jsem nová fotografka skokanů na lyžích, hledali fotografa a já jsem se přihlásila. Včera se mi ozvali,

že mě berou."

"Vážně? To je fajn, myslel jsem si, že skokům jen tak sbohem neřekneš."

"Aspoň někdo si to myslel."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama